Směrnice o patentovatelnosti vynálezů realizovaných počítačem

Z FFII.cz
(Přesměrováno z CIID)
Přejít na: navigace, hledání

neboli Computer Implemented Inventions Directive (CIID). Jde o společné stanovisko COREPERu z 18. května 2004, tj. aktuálně platné znění. Na ÚPV je k dispozici verze včetně oficiálního zdůvodnění (pdf, 206kB).

Klíčový bod je definice technického přínosu (Článek 2, definice b). Je software, tzn. zpracovnání a prezentace informací, součást techniky, nebo není?

Více o CIID a jejím projednávání v Evropském parlamentu na Wikipedii.

Článek 1 Oblast působnosti

Tato směrnice stanoví pravidla patentovatelnosti vynálezů realizovaných počítačem.

Článek 2 Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

a) „vynálezem realizovaným počítačem“ každý vynález, jehož provedení vyžaduje použití počítače, počítačové sítě nebo jiného programovatelného zařízení, přičemž tento vynález má jeden nebo více znaků, které jsou zcela nebo zčásti uskutečňovány prostřednictvím jednoho nebo několika počítačových programů;

b) „technickým přínosem“ přínos ke stavu techniky v technické oblasti, který je nový a pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky. Technický přínos je hodnocen podle rozdílu mezi stavem techniky a rozsahem patentového nároku posuzovaného jako celek, který musí zahrnovat technické znaky, bez ohledu na to, zda jsou tyto znaky doprovázeny netechnickými znaky či nikoli.

Článek 3 Podmínky patentovatelnosti

Aby vynález realizovaný počítačem byl patentovatelný, musí být průmyslově využitelný, nový a zahrnovat vynálezeckou činnost. Aby vynález realizovaný počítačem zahrnoval vynálezeckou činnost, musí vytvářet technický přínos.

Článek 4 Vyloučení z patentovatelnosti

  1. Počítačový program jako takový nemůže být patentovatelným vynálezem.
  2. Vynález realizovaný počítačem není považován za vytvářející technický přínos pouze proto, že zahrnuje použití počítače, sítě nebo jiného programovatelného zařízení. Proto nejsou patentovatelné vynálezy zahrnující počítačové programy, ať již jsou vyjádřené jako zdrojový kód, strojový kód nebo mají jakoukoli jinou podobu, které provádějí obchodní, matematické nebo jiné metody a nevytvářejí žádné technické účinky nad rámec běžných fyzických interakcí mezi programem a počítačem, sítí nebo jiným programovatelným zařízením, v němž je tento program aplikován.

Článek 5 Forma patentových nároků

  1. Členské státy zajistí, aby na vynález realizovaný počítačem mohl být uplatněn patentový nárok jako na výrobek, tj. jako na programově řízený počítač, programově řízenou počítačovou síť nebo jiné programově řízené zařízení, nebo jako na postup uskutečňovaný tímto počítačem, počítačovou sítí nebo zařízením prostřednictvím spuštění programového vybavení.
  2. Není dovoleno uplatnit patentový nárok na počítačový program, buď sám o sobě nebo na nosiči, pokud tento program po zavedení do programovatelného počítače, programovatelné počítačové sítě nebo jiného programovatelného zařízení a svém spuštění netvoří výrobek nebo postup, na který je uplatněn patentový nárok ve stejné patentové přihlášce v souladu s odstavcem 1.

Článek 6 Vztah k směrnici 91/250/EHS

Práva vyplývající z patentů udělených na vynálezy spadající do oblasti působnosti této směrnice se nedotýkají úkonů povolených podle článků 5 a 6 směrnice 91/250/EHS, zejména podle ustanovení uvedené směrnice o rozkladu a interoperabilitě.

Článek 7 Sledování

Komise sleduje dopad vynálezů realizovaných počítačem na inovace a hospodářskou soutěž v evropském i mezinárodním měřítku na podniky Společenství, zejména malé a střední podniky, na uživatele softwaru s otevřeným zdrojovým kódem a na elektronický obchod.

Článek 8 Zpráva o účincích směrnice

Komise podá Evropskému parlamentu a Radě do ... (pět let ode dne vstupu této směrnice v platnost) zprávu

a) o dopadu patentů na vynálezy realizované počítačem na faktory uvedené v článku 7;

b) o tom, zda jsou pravidla, kterými se řídí doba platnosti patentu a stanovení požadavků na patentovatelnost, a konkrétněji novost, vynálezecká činnost a vlastní rozsah patentových nároků, přiměřená a zda by s ohledem na mezinárodní závazky Společenství bylo žádoucí a právně možné tato pravidla změnit;

c) o tom, zda byly zaznamenány problémy s ohledem na členské státy, v nichž požadavky na novost a vynálezeckou činnost nejsou před vydáním patentu zkoumány, a pokud takové problémy zaznamenány byly, zda je žádoucí přijmout opatření k jejich vyřešení;

d) o tom, zda byly zaznamenány problémy s ohledem na vztah mezi patentovou ochranou vynálezů realizovaných počítačem a ochranou počítačových programů autorským právem podle směrnice 91/250/EHS a zda v souvislosti s vynálezy realizovanými počítačem došlo k jakémukoli zneužití patentového systému;

e) o způsobu, jakým byly zohledněny požadavky této směrnice v praxi Evropského patentového úřadu a v jeho instrukcích pro provádění průzkumu;

f) o aspektech, v souvislosti s nimiž může být nezbytné připravit diplomatickou konferenci, která by revidovala Evropskou patentovou úmluvu;

g) o dopadu patentů na vynálezy realizované počítačem na vývoj a obchodní využití interoperabilních počítačových programů a systémů.

Článek 9 Přezkum dopadu

Komise na základě sledování podle článku 7 a na základě zprávy vypracované podle článku 8 přezkoumá dopad této směrnice a v případě potřeby předloží Evropskému parlamentu a Radě pozměňující návrhy.

Článek 10 Provádění

  1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do ... (dva roky ode dne vstupu této směrnice v platnost). Neprodleně o nich uvědomí Komisi.
    Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
  2. Členské státy sdělí Komisi znění ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 11 Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 12 Určení

Tato směrnice je určena členským státům.